|
Titel : PROč???
|
Autor: Zuzana
()
Datum: 07.11.2005 16:01:43
Když mi bylo 5let, tak jsem prodělala operaci pravého vaječníku, který mi vzali celý. Jako dítě si ještě neuvědomujete na co ho v životě budete potřebovat, a tak po psychické stránce se zotavíte lépe (děti umí zapomínat). Život šel dál, bohužel pro mě v 11letech následovala další operace levého vaječníku (stále jsem si tak nejak pořád neuvědomovala, že ho pro život budu potřebovat). Naštěstí moje operace pro mě "dopadla celkem dobře" doktor konstatoval, aby ze mě trochu zbyla ženská, tak mi nevzal celý vaječník, ale jen část mi ho zbyla (kolik to nevim). Ani pořádně dodnes nevim, proč mi vaječníky vlastně vzaly - snad jen něco v tom znění, že mi "uhnil" jsem slyšela. Po operaci mám dvě ošklivé jizvy. Ve 13letech jsem začala menstruovat.
Dnes je mi 24let, a jsem si vědoma, jak jsou v životě ženy důležité vaječníky. Touha po dítěti nedala na sebe dlouho čekat. Snažila jsem se s přítelem o miminko, což se povedlo hned po dvou měsicích. Nemohla jsem tomu uvěřit, to neni možný - tolik štěstí mě snad ani nemohlo potkat v životě. Byla jsem ve 12 týdnu, a moc jsem se těšila, že jak se říká, že první tři měsíce těhotenství jsou nejhorší, a pak už by to mělo jít všechno hladce. Měli jsme už vymyšlený jméno, každý den jsem studovala knížku, jak už by mělo být velký a tak sami to znáte..... Jenže bohožul radost byla předčasná, a právě proto tolik bolestivá....................
.......................................
Začala jsem krvácet. Je to týden, co jsem byla na nechtěné interupci z důvodu, že miminko v mém bříšku bylo už delší dobu mrtvé, prý se nevyvyjelo. Je to ještě moc čerstvé ještě jsem se s tím pořádně nevyrovnala, ani nevím jestli to jde. Na venek asi určitě, ale vevnitř to budete mít pořád at chcete nebo ne. Co jsou proti tomu jizvy na těle, když na duši jsou stále otevřená.
Doufám že se nezlobíte, že můj příspěvek je dlouhý, možná mi to trochu pomohlo se z toho vypsat, a podělit se o něj s někým jiným. Moc s vámi všemi soucitím - nejste v tom sami ani ja ne (život jde dál - my všichni taky). Všem ze srdce přeji at ten další pokus je úspěšný, naděje "umírá" poslední).
S pozdravem ZUZANA
|
|
|
