|
Titel : RE: Náš andílek Adámek-pro Lucii
|
Autor: Jitka
()
Datum: 17.01.2006 22:28:56
Lucie co k tomu dodat? Já si teď, co zemřel Adámek nechci nahlas přiznat, co v hloubi srdíčka stejně stále je. A to je ta největší touha a to, co má pro můj život smysl a tím je dítě. Takže i když se teď moc bojím, stejně asi přijde doba, kdy se ta touha po miminku zas objeví v celé síle. Je to jak píšeš, něco silnějšího co jde zevnitř a asi je to pro nás ženy přirozené.
Vážně je zvláštní, že máme tolik společného. A ty třináctky... Adámek se narodil opravdu třináctého a ještě navíc 13:13 hod. Dalo by se říct, nešťastné třináctky, ale když nad tím vším teď přemýšlím, neberu jako neštěstí to, že se narodil. Naopak, jsem ráda,že jsem poznala jaké je to být těhotná a hlavně jeho.
Sice mě moc bolí jak to dopadlo, ale zase mě utěšuje,že pro něj to bylo vysvobození.
Lucinko, z našich dětiček jsou teď určitě krásní malí andílci a v nebíčku je jim dobře. A my je budeme navždycky milovat, ale taky se muset naučit tu bez nich žít.
Ještě jednou a ze srdce ti přeju, ať se ti tvé největší přání splní a ty se staneš maminkou zdravého děťátka.
|
|
|
