|
Titel : RE: Mám zase strach
|
Autor: Lucia
()
Datum: 07.11.2007 07:54:02
Milenka,to je uplne v poriadku,ja som to asi zle napisala. nie,nechcela by som zazit to,co sa stalo tebe...ved, kto by vedome a dobrovolne chcel? ale sme velmi krehki a vsetko je velmi relativne, zdravie,stastie,zivot...dnes sme,a zajtra uz nemusime. dodnes si pamatam,ked bol manzel na pohrebe svojho kamarata, ktory mal 23 rokov a zrazilo ho auto. hovoril mi: este predvcerom sme vystrajali a smiali sa a za par chvil som ho videl tuheho. a manzel bol z toho velmi hotovy. ono, tazko sa pocuva,cita,ked sa to niekomu stane a nie ked sa to stane nam samym...pred tyzdnom u nas mala pohreb 32 rocna mamina,nechala dve male deti,manzela. narazilo do nich auto, neboli vinni, ona po tyzdni zomrela. Milenka, ja sa velmi casto Boha pytam ze "preco"???? preco radsej nie 80 rocny starcek,ktory sa roky trapi na posteli...niekedy si pripadam,ze sa asi ruham. neviem, takto to citim. aj ked zomrela tato mamina,prislo mi to ako strasne obrovska nespravodlivost a vobec to neviem v sebe nejako "pretavit" vierou alebo tak. asi je moja viera slaba, neviem. ale su to veci nad môj pochop a som si ista ,ze sa na to Boha spytam, na to "preco"???? alebo "tam" sa uz nebudem musiet pytat,tam su uz asi veci jasne.
Milenka, verim, ze porodis zdraveho chlapceka a aspon na chvilocku si tvoja dusa oddychne od trapenia. Myslim na vas!.............................
Milena napisal/a:
-------------------------------
Lucia, promiň, špatně jsem to pochopila, ale mám velkou radost, že tvůj chlapeček je živý a zdravý, přeju, ať nikdy nemusíš zažít to co já a ať ti z něj vyroste správný chlapík. A máš pravdu, zapomenout se nedá, člověk se s tím jen musí naučit žít, naučit se žít s bolestí a přesto do srdce vpustit i radost. Já moc doufám, že můj nový chlapeček bude zdravý a bude pro mě tou novou radostí.
|
|
|
