Uvítanie
Slovo na úvod
Diskusné fórum
  » o anjelikoch
  » o všeličom
Poradenské fórum
Naše anjeliky
Skúsenosti a príbehy
Môj príbeh
Odborné názvy
Ako pomôcť?
Okno poznania
Nebeská záhrada
Naše detičky
  » diskusné fórum
  » poradenské fórum
Básne
Literatúra
Poslali ste nám
články z tlače
Zaujímavé stránky
Finančný príspevok
     
 
 

  Diskusné fórum o anjelikoch je venované našim zosnulým deťom - našim anjelikom a ich rodičom,
či všetkým milým ľuďom, ktorí sa chcú podeliť o svoju neľahkú životnú skúsenosť straty dieťatka.
.. Podelená bolesť je polovičnou bolesťou ..                              


    |     Nový príspevok    |     Prehľad    |     Hľadať    |        

  Titel  Autor  Datum 
 Nelinka
 Radka   25.03.2011   09:35:43 
 RE: Nelinka
 zuzana+peto   28.03.2011   09:03:30 
 RE: Nelinka
 Radka   28.03.2011   09:32:01 
 RE: Nelinka
 Radka   25.03.2011   19:14:03 
 RE: Nelinka
 andreachy   26.03.2011   07:39:09 
 RE: Nelinka
 Deni   25.03.2011   17:49:31 
 RE: Nelinka
 Radka   25.03.2011   19:12:31 

  Titel : Nelinka
Autor: Radka  ()     Datum:  25.03.2011 09:35:43

Neluško, krásné ráno a den plný klidu a radosti Tobě i všem Andílkům...
Moc Ti broučku nepíšu, ale hodně Ti povídám...Však víš..Na zahradě je tolik práce a já zjistila, že ty hodiny, které tam trávím jsou vlastně naše. Minulý rok tu práci dělal taťka, já si užívala..Užívala jsem si pocit dokonalosti, užívala jsem si těhotenství, povídala jsem s rukou na bříšku, jak příští jaro..Ale je to jinak. Jaro, které mělo být Tvoje první tady, není takové, jak jsem si snila, život se nepřispůsobyl mým představám, já se přispůsobuji životu.. První sedmikráska, která vykvetla na naší zahradě, uvadla na Tvém hrobečku..Nemohla jsem Ti ji dát do ručičky..Markétka Ti dala svoji první panenku, kterou si tak moc opatrovala, koupila Ti berušku, aby si měla hodně barviček v prvních jarních květech, co Ti vykvetou..na hrobečku...Když tady čtu, nutí mě to k zamyšlení sama nad sebou...Život se mi nepřispůsobí, ale moje snění mi nikdo nevezme..Je moje, jsou to moje přání, moje touha, moje láska, moje bolest. Při práci na zahradě můžu snít, jaké by to bylo, kdyby tam stál Tvůj kočárek, jak bych třeba nestíhala všechno podle svých představ..Tvoje postýlka ale zůstala prázdná, Tvůj kočárek nikdy nepoveze moji holčičku, nikdy Ti nepofoukám bolístku, nikdy Tě nepovedu za ručičku, nikdy...Nemyslela jsem si , že budu mít dokonalého andílka, měla jsem mít Nelinku, která někdy zlobí, někdy se směje, někdy se vzteká....Měla jsem mít holčičku, která žije......Sny..To je to jedinné, co můžu mít..Přemýšlela jsem hvězdičko i tom, co bylo asi to nejhorší v mém životě..Věta, že nejsou ozvy...Pak se život rozhodl, že si musím uvědomit, že jsem to já, kdo se přispůsobí..Já hloupá myslela, že alespoň určitou část svého života budu mít zodpovědnost za Tebe, že já budu po Tvém narozní tou, která vede Tvoje krůčky......Nepochovám Tě živou, ale moje náruč je pro Tebe vždy otevřená, neusneš nikdy ve svojí postýlce, ale kdykoli se přitul do mého snu, budeme se zase mít pro sebe.........Lásko moje veliká, prdelinko naše, poupátko, sluníčko, hvězdičko, Neluško, opatruj se nám a odpust mi...prosím.S láskou maminka

  Odpovedať na príspevok
 Vaše meno:
 E-mail:
 Názov príspevku: