|
Titel : RE: Nová naděje...
|
Autor: Natálka
()
Datum: 29.02.2008 09:35:42
Milá Janka,budu ti moc držet pěsti!Vím moc dobře,co prožíváš,my se snažili 10 měsíců a prošla jsem si fázemi,kdy jsem byla v euforii,že to určitě hned vyšlo,pak deprese,proč to pořád nejde a asi po 9 měsících jsem to přestala řešit,řekla jsem si,že když teda teď to nejde,tak si musím zařídit život jinak a ne si ho nechat utéct čekáním na každou ms a hned další měsíc jsem byla těhotná.Hodila jsem to úplně za hlavu a smířila se s tím,že tak brzy to nebude.Já vím,že je to nemožné představit si,že na to máš nemyslet,ale věř mi,že takhle opravdu ztratíš kus života,čeho já teď lituju.Je těžké dát hlavu vzhůru a říct si,že to někdy vyjde,když už to vyšlo jednou,ale vážně to zkus.čím dřív tím líp a uvidíš,že hned,jak se začneš soustředit na něco jiného,tak se vám to podaří.Najdi si třeba nějaký jazykový kurs,nebo něco podobného,nebo se hodně navštěvujte s přáteli... Já vím,že se ti do ničeho nechce,když se ti nedaří,on to čas udělá za tebe,ale až za dlouho,zkus se s tím poprat sama.To je jediné,co ti můžu doporučit.Nevěřila jsem tomu,když mi to jiné psaly,ale je to tak.U mě se pak zjistily i zdravotní problémy-anovulační cykly,i proto to nešlo tak dlouho,ale opravdu jsem nečekala,že to vyjde,byla jsem už otrávená tou devítiměsíční snahou a hledáním příznaků(kdy mi mimojiné lékaři tvrdili,že jsem zdravá a otěhotnět můžu,i když už v té době jsem měla anovulační cykly a přišlo se na to až po dlouhé době,takže jsem jim věřila a doufala každý měsíc),že jsem ani při ovulaci nevěřila a milovali jsme se jen prostě,kdy jsme na to měli chuť.A "manželovo dna" si tam muselo počkat pěkných pár dní,protože v době ovu toho bylo nějak moc a my nestíhali.Tak se,Janka,drž a držím ti pěsti!!Zkus se od toho trošku odpoutat,i když vím,že si nic nepřeješ víc než dítě a uvidíš,že vám to vyjde,psychika dělá moc... I v tom těhotenství... Já otěhotněla po roce od ztráty mimíska a to těhotenství je úplně jiné,není tak bezprostřední,dá se říct,že se bojím radovat naplno,protože se bojím,že mě zase potká něco ošklivého a tu radost zhatí.Hodně mi pomáhá manžel,ale je to nápor na nervy.No,měj se krásně a až se vám to povede,dej vědět!!Ahoj,N.
|
|
|
Milí návštevníci, ako už väčšina z Vás vie, ikonka - naše detičky - je venovaná všetkým rodičom,
ktorí majú za sebou trpkú skúsenosť straty dieťatka, no nestratili odvahu žiť ďalej.
Fotografie detičiek sú svedectvom toho, že i po ťažkých životných skúsenostiach, už
v mnohých rodinách zasvietilo slniečko nádeje a šťastia v podobe krásnych detičiek.
