|
Titel : vlastni zkusenost-s dobrym koncem
|
Autor: vera
()
Datum: 31.01.2009 21:09:24
Po dvou letech manzelstvi jsme si rekli ze je ta spravna doba na miminko a ono to hned k velkemu prekvapeni vyslo(pro urcite zdr.kompl. nadvaha,stitna zlaza...),domu jsem manzelovi prinesla zabalenou krabicku a v ni detske capacky a dudlik,chvilku trvalo nez pochopil proc:-)nase obrovska radost ovsem netrvala dlouho jen po par dnech jsem zacala silne spinit a cela vyplasena ujizdela do nemocnice(V Praze na Vinohradech),tam me ihned hospitalizovali s tim ze jde nejspis o zamlkly potrat,(doktor me privital slovy,jo a jak to vite ze jste tehotna,dva pos.testy to jeste nic neznamena)nebyla videt srdecni akce s tim ze je ale mozna prilis brzy.Nastesti mam svagrovou co studuje medicinu tak jsem s ni vse po telefonu resila,jake bylo prekvapeni doktoru kdyz jsem se zajimala o to zda roste Hcg,rostlo,ale to pry jeste nic neznamena muze pry rust a mimi uz nezije.Davali mi jen neco na srazeni krve,ale ja jsem stale lehce krvacela,po 3dnech me na vikend pustili domu,dnes nechapu proc,ale byla jsem stastna.Tam jsem v nedeli zacala jeste silneji krvacet tak jsem hned jeli.V pondeli brzy rano vzali krev s tim ze se uvidi,na vizitu prisel doktor se slovy tak pani uz bude bez snidane,jde na sal,cela vystrasena jsem se ptala zda uz maji vysledek,odpovedel ze ne ale ze si je TEMER jisty ze tam nic nebude,ja jsem tedy opacila,ze ja si ale na ty vysledky pockam,pokrcil rameny a odesel.Cele dopoledne jsem litala po chodbe a vyhlizela doktora,ptala se sestricek,pan doktor operuje,pan doktor vysetruje,pan doktor...vysledky uz prisly ale musite pockat na doktora,byla jsem zoufala zavrela se na zachode a koukala ven oknem na oblohu a rikala si at uz to proboha skonci.Pak mi pan doktor sdelil na chodbe,ze Hcg opravdu stouplo ale musela jsem se trikrat zeptat o kolik a ze rano udelaji UTZ a uvidi se a se slovy ze si zahravam odesel.Rano jsem tedy sla a v duchu se modlila,rikala jsem si vystrc na nej zadecek at vidi.kdyz me vysetroval mlcel,pak zazvonil telefon a on ve me nechal zavedenou sondu a sel si ho vyridit,ja si jen v duchu rikala vydrz,vydrz,nechapu,jindy jsem takova bojovnice a ted mlcim,pak rikal ze to opravdu vyrostlo,ale srdecni akce tam stale neni.Volala jsem sve lekarce,ktera jsem vse vylicila ta rekla at okamzite pozadam o revers a na druhy den prijdu.Lekar mi napsal propousteci zpravu a se slovy,ze do tydne jsem tam zpet s takovyma problemama ze uz taky treba nebudu moct mit deti.Vybehla jsem z nemocnice do parku kde jsem cekala na prijezd manzela a hrozne se rozbrecela.Na druhy den jsem se konecne dozvedela co se vlastne stalo,je tam pry v tesne blizkosti miminka hematom(nejspis ze cviceni,jak jsem jeste nevedela,ze se zadarilo,dala jsem si v posilovne poradne do tela),dostala jsem leky a za tri dny na kontrole svete div se bylo uz videt srdicko,dochazela jsem tam jeste dva mesice kazdy tyden,dokud byl hematom viditelny a z jinak bezproblemoveho tehotenstvi se nam narodila holcicka Sophia.Kdyz si jen uvedomim jak malinko stacilo,ja bych uverila lekarum a nemela dnes jiz temer 5letou nadhernou holcicku...
|
|
|
Milí návštevníci, ako už väčšina z Vás vie, ikonka - naše detičky - je venovaná všetkým rodičom,
ktorí majú za sebou trpkú skúsenosť straty dieťatka, no nestratili odvahu žiť ďalej.
Fotografie detičiek sú svedectvom toho, že i po ťažkých životných skúsenostiach, už
v mnohých rodinách zasvietilo slniečko nádeje a šťastia v podobe krásnych detičiek.
