| Titel |
Autor |
Datum |
|
|
Natálka
|
01.03.2007 13:04:40 |
|
|
Jana
|
08.03.2007 19:55:00 |
|
|
mayka
|
01.03.2007 16:15:48 |
|
|
Natálka
|
01.03.2007 16:32:33 |
|
|
mayka
|
01.03.2007 20:52:26 |
|
|
Natálka
|
01.03.2007 22:15:51 |
|
|
mayka
|
02.03.2007 19:07:46 |
|
|
Pavla
|
01.03.2007 22:30:06 |
|
|
Monika
|
02.03.2007 15:06:28 |
|
|
karin
|
01.03.2007 23:12:12 |
|
|
Natálka
|
01.03.2007 23:01:47 |
|
|
jana
|
02.03.2007 08:15:26 |
|
|
mayka
|
02.03.2007 19:13:44 |
|
|
Natálka
|
03.03.2007 19:20:13 |
    |
RE: Tak už mám taky svého andílka :,-(((
|
|
Natálka
|
02.03.2007 15:58:02 |
|
|
jana
|
03.03.2007 09:35:05 |
|
|
Natálka
|
03.03.2007 19:06:24 |
|
|
jana
|
03.03.2007 19:45:29 |
|
|
Zuzana
|
02.03.2007 16:41:04 |
|
|
Natálka
|
02.03.2007 16:57:14 |
|
|
karin
|
02.03.2007 23:30:43 |
|
|
Zuzana
|
02.03.2007 19:52:09 |
|
|
mayka
|
02.03.2007 20:22:27 |
|
|
Natálka
|
03.03.2007 19:14:06 |
|
|
Zuzana
|
03.03.2007 10:08:07 |
|
|
alla
|
02.03.2007 18:36:29 |
|
|
mayka
|
02.03.2007 19:15:40 |
|
|
Zuzana
|
02.03.2007 19:49:38 |
|
|
Natálka
|
03.03.2007 19:08:47 |
|
|
Zuzana
|
04.03.2007 11:56:14 |
|
|
mayka
|
02.03.2007 20:21:00 |
|
|
maja
|
01.03.2007 13:14:10 |
|
|
Natálka
|
03.03.2007 19:02:49 |
|
|
alla
|
04.03.2007 21:21:01 |
|
|
jana
|
03.03.2007 19:58:06 |
|
Titel : RE: Tak už mám taky svého andílka :,-(((
|
Autor: Natálka
()
Datum: 02.03.2007 15:58:02
Holky,děkuju Vám za Vaší podporu,snaší se to trochu lépe.
Monika,máš pravdu s těmi dušičkami...
Karin,děkuji za podporu,musíš být velmi silná,když jsi tohle všechno zvládla,mně drží jen to,že doufám,že nic takového už nikdy nezažiju a má silná víra v to,že druhé těhotenství bude mít šťastný konec.Neumím si představit,kde bych vzala sílu,kdyby mě potkalo to,co tebe nebo ostatní maminky tady,které ztratily děťátko,když už cítily kopanečky..:,o( Proč je to na světě tak zařízené,že ty co miminko nechtějí,ho musejí nechat zabít a ty,co by za něj daly svůj život,musí podstupovat ten útrpný zákrok,protože andílkovi přestalo tlouct srdíčko?
Jani,napsala jsi to moc nádherně,představuji si to tak,že až přijdu do nebíčka,tak se od ostatních dětiček odloučí jedno a rozeběhne se mi do náruče s výkřikem Mamííííííííí,že tam bude na mě čekat a já ho už nikdy nepustím z náruče.. Teď už nemám ze smrti strach,protože vím,že tam na mě bude čekat můj malý miláček a já se těším,až ho uvidím.. Měla jsem pocit v těhotenství,že to bude chlapeček,musel odejít,protože nebyl dost silný,ale tam nahoře bude nádherný,silný,zdravý...
Dnes jsem si z ušetřených peněz,co jsem si šetřila miminku na výbavičku,koupila prstýnek-jemný s malým kamínkem,na památku na mého andílka a přítel to okomentoval,že jsem praštěná a že to přeháním a moje máma mi řekla,že jsem "ulítlá",vždyť to prý ještě nebylo ani miminko... Taková slova a podobná typu "jsi mladá,bude další,příště to vyjde" mi tak ubližují a bolí a já ty lidi nechápu,že jsou schopni to vypustit z pusy.. Nejsem přece blázen,jen potřebuji mít na andílka nějakou památku,kterou budu mít stále u sebe,která mě bude hřát u srdíčka a potřebuji se s tím nějak smířit.Potřebuju plakat,protože to bylo moje děťátko a já pro něj truchlím.. Tak ať mě nechají a nevypouštějí z pusy ty necitlivá slova..
|
|
|
|
|
