| Titel |
Autor |
Datum |
|
|
Natálka
|
01.03.2007 13:04:40 |
|
|
Jana
|
08.03.2007 19:55:00 |
|
|
mayka
|
01.03.2007 16:15:48 |
|
|
Natálka
|
01.03.2007 16:32:33 |
|
|
mayka
|
01.03.2007 20:52:26 |
|
|
Natálka
|
01.03.2007 22:15:51 |
|
|
mayka
|
02.03.2007 19:07:46 |
|
|
Pavla
|
01.03.2007 22:30:06 |
|
|
Monika
|
02.03.2007 15:06:28 |
|
|
karin
|
01.03.2007 23:12:12 |
|
|
Natálka
|
01.03.2007 23:01:47 |
|
|
jana
|
02.03.2007 08:15:26 |
|
|
mayka
|
02.03.2007 19:13:44 |
|
|
Natálka
|
03.03.2007 19:20:13 |
|
|
Natálka
|
02.03.2007 15:58:02 |
|
|
jana
|
03.03.2007 09:35:05 |
|
|
Natálka
|
03.03.2007 19:06:24 |
|
|
jana
|
03.03.2007 19:45:29 |
|
|
Zuzana
|
02.03.2007 16:41:04 |
|
|
Natálka
|
02.03.2007 16:57:14 |
    |
RE: Tak už mám taky svého andílka :,-(((
|
|
karin
|
02.03.2007 23:30:43 |
|
|
Zuzana
|
02.03.2007 19:52:09 |
|
|
mayka
|
02.03.2007 20:22:27 |
|
|
Natálka
|
03.03.2007 19:14:06 |
|
|
Zuzana
|
03.03.2007 10:08:07 |
|
|
alla
|
02.03.2007 18:36:29 |
|
|
mayka
|
02.03.2007 19:15:40 |
|
|
Zuzana
|
02.03.2007 19:49:38 |
|
|
Natálka
|
03.03.2007 19:08:47 |
|
|
Zuzana
|
04.03.2007 11:56:14 |
|
|
mayka
|
02.03.2007 20:21:00 |
|
|
maja
|
01.03.2007 13:14:10 |
|
|
Natálka
|
03.03.2007 19:02:49 |
|
|
alla
|
04.03.2007 21:21:01 |
|
|
jana
|
03.03.2007 19:58:06 |
|
Titel : RE: Tak už mám taky svého andílka :,-(((
|
Autor: karin
()
Datum: 02.03.2007 23:30:43
Natálko, tvůj smutek je přirozený a prstýnek bude pro tebe krásná vzpomínka, nejsi blázen, i mne nikdo nechápal, manžel se po každém potratu uzavíral do svého smutko a postupem času začínal vše vzdávat a přestával po miminku toužit a moje mamka se za mnou nikdy nepřišla, aby mne pohladila nebo řekla něco pěkného a ani nevím, zda ji to vůbec bolelo. Kolikrát jsem přemýšlela, proč je svět tak nespravedlivý, proč musí tolik miminek umřít protože je maminky nechtějí, proč se rodí miminka těm, kteří o ně nestojí a ubližijí jim. Není odpovědi. Asi to tak má být, musíme projít smutkem, abychom se mohly radovat a vážit si každé chvilky, které pak se svým miminkem prožíváme. Prožila jsem hodně smutných deset let, ale svá nenarozená miminka jsem nepoznala, myslím, že větší bolest je porodit je, a pak ztratit. Naučila jsem se vnímat své andílky. říká se, že malé děti vidí anděly, já tomu věřím a vím, že moje malá Andulka je vidí a občas si s nimi i povídá, byli tak maličcí, když mne opustili, ale teď jsou krásní a šťastní a drží nad námi ochranná křídla.
|
|
|
|
|
