|
Titel : RE: občasná seblítost
|
Autor: Lucka
()
Datum: 03.09.2007 21:11:31
Víš, mne dost bolí to, že já se i přesto co mne potkalo na lidi často usmívám. Usmívám se a myslím to upřímně. Kolikrát se mi stane, že mi někdo ublíží právě už jen výrazem ve tváři nebo je na mne někdo nepříjenmný atp. Pak se lituju a říkám si ach jo kdybys věděl, tak by ses takhle ke mě nechoval. A když zase smutním a nemám chuť se usmívat, tak mám taky pocit určitého opovržení od druhých. Nechci se litovat, ale někdy se tomu prostě nemůžu vyhnout. Další věc je, že když naše introvertní dcera, která vše drží v sobě někde své emoce si dovolí vypustit a já jsem za to tak moc ráda, že je pomalu uvol¨?nuje, tak pak druzí začnou kritizovat moji výchovu a jí různě usměr'novat. Nemůžu hned všem kolem říkat proč je můj přístup takový atd. atd. Omlouvám se, ale asi na mne působí přicházející podzim či co. Zítra bude určitě líp!
|
|
|
