Titel : RE: terezka
|
Autor: Radka
()
Datum: 01.02.2011 11:32:53
Když čtu Tvoje řádky, jako by někdo popsal i moje pocity i stav.. Ze začátku jsem nedokázala ani pochopit, jak se třeba může manžel usmát - vadilo mi to tak hrozně..Ale vlastně mě to podrželo nad vodou. Úsměv dětí - balzám pro duši. Vlastně dodnes se vědomně snažím vyhýbat lidem - no některým víc, jiným míň. Když jsem měla někam jít, představovala jsem si, jak to mělo být, měla jsem jít s Nelinkou, doma to mělo být jinak, všechno mělo být jinak..Během chvilky se obrátil život a všechno bylo špatně. A všechno je špatně... Ale jedno vím, Terezka existuje, je, zná ji spousta lidí, známe ji my, znají ji naši andílci a vlasně Terezke závidím, protože zná asi i Nelinku..Terezka je Tvojí nedílnou, i když tak bolestnou součástí a nikdy to nebude jinak. Kdyby si nikdo nevzpoměl, tak ty to zvládneš za všechny, protože to, co píšeš a jak píšeš je nekutečně krásné a laskavé. Terezka má báječnou maminku. Jen je tak neskutečně nespravedlivé a nepochopitelné, že svoje holčičky nemůžeme mít v náruči, že toje tak, jak je..
|
|
|