|
Titel : RE: advent
|
Autor: Lucie
()
Datum: 24.11.2011 12:38:38
Toho už se nezbavíme nikdy. Nepřestane se nám stýskat, nepřestanou nám chybět, nepřestane nás trápit, že tady s námi nejsou a obzvláště v tento čas. Ale přijdou zase i ty lepší časy, kdy k těm všem pocitům přibude zase i důvod se usmát. Sama jsem tomu nevěřila, ale je to tak. Člověk může milovat i se zlomeným srdcem. Každé z mých dětí si s sebou odneslo kus mého srdce a přesto stále zůstalo dost, abych mohla nakonec dál žít a přijmout nové světlo, které do našich srdcí přinesla naše holčička. Netuším proč to tak muselo být, proč jsem musela přijít o dvě děti, proč naše dcera musela zažít odmítnutí a nezájem vlastní matky, prožít dny, týdny a měsíce bez mámy, ale jsem vděčná za ten zázrak, který nás svedl dohromady. Bylo to opravdu to nejneuvěřitelnější, co se mi kdy stalo. Advent je pro mě stále náročné období. Potácím se mezi lítostí, smutkem, bolestí, vzpomínkami a stezkem a na druhé straně jsou tu dvě děti, které prožívají všechno to těšení, radost, umí pohladit a rozezvonit všechno kolem svým nakažlivým smíchem - s nima a kvůli nim můžu (možná snad dokonce musím) znovu prožívat svátky. Je to už jiné,prožívám svou radost skrze tu jejich a zároveň svůj vlastní smutek hluboko uvnitř. Rozhodně je to mnohem lepší než to čisté zoufalství a smutek, které jsem prožívala ty 3roky, kdy moje srdce bolelo a překypovalo láskou, kterou nemělo komu dát. Posílám všem velké objetí a pohlazení.- Jak maminkám, tak jejich andílkům. Držte se!
|
|
|
