|
Titel : RE: Anjelik Vikinka
|
Autor: Veronika
()
Datum: 31.12.2013 18:07:15
Andrea my sme sli do nemocnice a cakala na vysetrenie.Zial mi len povedali ze malicka nezije prezreta placenta a skalena plodova voda.V pondelok 23.12 som bola u lekara vsetko bolo v poriadku.Bola som v 38 t.Aby mi dal Boh sily kazdy den chodim do kostola a tam placem.Viem ze Vikinka sa trapi ked placem. Ze uz je v nebicku a uz jej je dobre...obom je z dobre.Len my musime ist dalej...
Andrea napisal/a:
-------------------------------
Veroniko nevím co říct, ta bolest se dá jen těžko popsat. Pochopí jen ten kdo zažil. . Také jsme měli pro Nikolku všechno nachystané, ještě večer předtím jsem do tašky přibalila pro Nikušku oblečení. . . Ráno jsem se vzbudila strašně vystresovaná a nervózní cítila jsem že něco není v pořádku. Jeli jsme do porodnice - tam nás uklidnili že maličká je jen správa, ale ozvy má v pořádku, ultrazkuk taky. Chybělo nám 5 dní do termínu a tak prý uděláme oxyt. test a uvidíme. Ta úleva spadl mi obrovsky kámen ze srdce a já se cítila tak klidná a v bezpečí. . . . Za necelé dvě hodiny už bylo všechno špatně. Ještě než přišla sestřička že uděláme znovu monitor, tak jsem maličkou cítila jak se protáhla a kopla a já jsem byla ze začátku v klidu, když ozvy nemohla najít, vždyť jsem ji právě cítila . Potom jsem měla pocit, že se čas zastavil. . .narvali na mne kyslík a pořád hledali ozvy. Chvilku říkali je to dobré to je miminko pak zase Nee to není malé to je matka .... doteď si pamatuju větu jedné sestry řekla: pro boha proč nám sem tyhle případy dávají!. . V tu chvíli už byl konec a po zběsilé jízdě k ultrazvuku ta nejhorší věta: maminko je nám to líto miminku netluče srdíčko. . .pak už jen bolest pláč a obrovské prázno. . Však víš...musíme žít dál, ale jak, to ještě pořád nevím. Snad je našim holčičkam dobře, nic a nikdo je netrápí a nejsou samy....věřící přímo nejsem, ale od té doby co mi náš malý Vojtíšek tvrdí že je Nikolka s námi, že nemám plakat protože je přece tady a povídá si s ní když spí tak věřím. . Věřím že se k nám vrátí. Hodně sil . .
|
|
|
