|
Titel : RE: Také...
|
Autor: Kamila
()
Datum: 20.01.2006 11:40:11
Milý Pavle, podle toho co píšeš, máme stejný pocit, vlastně pocit rovný jistotě, že je o naše děti postaráno úplně nejlépe. Pro mne je toto vědomí velmi osvobozující a pevně věřím, že děti, které mám doma, také jednou pochopí tuto všeobjímající náruč. zatím je pro ně smrt našeho Šimonka něčím abstraktním, ale vidím na nich už teď, že na svého brášku myslí se smutkem ale i radostí a ráda bych jim kus své důvěry v Otce předala.
To, že v těch nejtěžších chvílích se objevili lidé, kteří to udělali ještě těžší, pro mne bylo obrovským rozčarováním, které dodnes nemůžu nějak zpracovat. Proč si lidé vymýšlí, lžou a prahnou po senzaci? To je něco, co nemůžu pochopit. Ale jeden velký přínost to mělo - musela jsem sama pro sebe objevit, kdo jak smýšlí. Nikdo nejsme dokonalý, ale jsou lidé přející a se soucitem, a lidé nepřející s potřebou zjišťovat podrobnosti o soukromí jiných.
A zapomenout? Denně se mi vybavují všechny detaily, okolnosti Šimonkova života od početí až dosud, vzpomínám na těhotenství plně radosti a věřím, že v něm nyní máme přímluvce.
Přeji krásné dny, hodně síly a naděje, ráda se na těchto stránkách zase setkám, Kamila
|
|
|
