|
Titel : RE: Nelinka
|
Autor: Radka
()
Datum: 10.12.2010 17:58:57
Gabi, myslím, že bolest, kterou máme je momentálně asi naší součástí. Až se s tou neskutečnou věcí trochu naučíme žít, nebude při vzpomínce na Nelinku i na Sašenku bolest menší nebo větší, bolest bude stejná. Jen my se asi trochu změníme. Vidím to na sobě. Hodnotím věci jinak. Když je pro mě důležité se zastavit, tak se zastavím, když chci brečet, tak brečím a to,že není perfektně naklizeno a napečeno?..Dělala jsem to dvacet roků, tak mi to letos snad moje rodina promine. Hodnotím jinak i lidi kolem sebe. Nechci, aby mě kdokoli litoval, je to moje bolest a já si ji prostě asi musím nějak prožít. Za lidi, kteří mě berou taková jaká momentálně jsem - DÍK. Asi jsem se změnila, ale která z nás ne? Pocit ze ztráty milovaného dítěte změní asi každého. Ale všechno jde dál..Někdy je mi k uzoufání, ale to snad není nenormální. Nelinka by zítra měla dva měsíce, ale narodila se jako Andílek. Ale vlastně zítra oslaví dva andělské měsíce, tak budou mít alespoň důvod to trošinku roztočit. A já si klidně můžu někam ,,zalíst" a brečet,vzpomínat..Jen to nejdůležitější pro mě nemám a mít nikdy nebudu..Gabi, drž se,je to moc krátká doba a pochopit to asi nepůjde nikdy.
|
|
|
