Uvítanie
Slovo na úvod
Diskusné fórum
  » o anjelikoch
  » o všeličom
Poradenské fórum
Naše anjeliky
Skúsenosti a príbehy
Môj príbeh
Odborné názvy
Ako pomôcť?
Okno poznania
Nebeská záhrada
Naše detičky
  » diskusné fórum
  » poradenské fórum
Básne
Literatúra
Poslali ste nám
články z tlače
Zaujímavé stránky
Finančný príspevok
     
 
 

  Diskusné fórum o anjelikoch je venované našim zosnulým deťom - našim anjelikom a ich rodičom,
či všetkým milým ľuďom, ktorí sa chcú podeliť o svoju neľahkú životnú skúsenosť straty dieťatka.
.. Podelená bolesť je polovičnou bolesťou ..                              


    |     Nový príspevok    |     Prehľad    |     Hľadať    |        

  Titel  Autor  Datum 
 Jak vypadají nenarození andílci?
 Lucie   11.06.2011   22:04:31 
 RE: Jak vypadají nenarození andílci?
 Zuzana   12.06.2011   00:27:50 
 RE: Jak vypadají nenarození andílci?
 Lucie   12.06.2011   08:54:37 
 RE: Jak vypadají nenarození andílci?
 Zuzana   12.06.2011   12:01:10 
 RE: Jak vypadají nenarození andílci?
 Lucie   12.06.2011   13:14:54 
 RE: Jak vypadají nenarození andílci?
 aurri   12.06.2011   09:58:39 
 RE: Jak vypadají nenarození andílci?
 Lucie   12.06.2011   12:46:26 
 RE: Jak vypadají nenarození andílci?
 Zuzana   12.06.2011   12:03:09 

  Titel : Jak vypadají nenarození andílci?
Autor: Lucie  ()     Datum:  11.06.2011 22:04:31

Zdravím všechny maminky.
Hodně dlouho v sobě nosím tuto "jednoduchou" otázku.
Je to už 6 a půl roku, co odešel do nebe náš první andílek, další rok za ním přibyl další a před rokem a půl další ... je to už dlouhá doba, ale přesto (nebo možná právě proto???) mě čím dál tím víc trápí otázka "Jak asi vypadají?" Vím, že v nebi jsou všichni zdraví, krásní... prostě dokonalí. Ale jak vypadají děti, které se ještě ani nenarodily - myslím ty, které odešli tak brzy, že třeba ještě ani svou lidskou podobu nestihly vlastně získat (první trimestr těhotenství). Rostou a "stárnou" děti v nebi?

Za pár dní by mé první miminko (Kulihrášek odešel 7tt) slavil své 6.narozeniny. Odešel vlastně jako malý puntík, v mých snech pro mě byl malým děťátkem, ale v poslední době čím dál častěji myslím na to, že už by to byl za chvíli školáček a nějak mi ta myšlenka vrtá v hlavě.

Svoji Fazolku (druhý andílek) jsem dlouho měla před sebou její obraz na posledním UTZ, kde už bohužel nežila-byla tak dokonalý človíček(aspoň pro mě rozhodně) a ten výraz jejího obličejíku mě bolel, protože mi přišlo, že je hrozně vyděšená, ale zároveň to byl jediný obraz mojí maličké a zapomenout jsem ho nechtěla.I přes tu bolest a přestože Dr. její tělíčko označil slovy "torzo těla" byla pro mě prostě nádherná a dokonalá. Přesto ji ale daleko radši vidím ve svých snech jako veselou holčičku, která se honí s ostatními dětmi třeba za míčem ....
Asi je pro mě přijatelnější věřit, že i v nebi rostou a vyvíjejí se. Asi proto, že v tom je pro mě znak života a oni přeci žijí. Žijí ve mně.

Když nad tím tak přemýšlím, tak asi ani není tak důležité "jak to skutečně je", ale jak to vnímáme uvnitř. Přesto bych ale ráda věděla, jak to máte vy - ostatní maminky?

  Odpovedať na príspevok
 Vaše meno:
 E-mail:
 Názov príspevku: