|
Titel : RE: Jak vypadají nenarození andílci?
|
Autor: Lucie
()
Datum: 12.06.2011 12:46:26
Aurri děkuji.
Přesně takhle si je představuju i já. Doma naštěstí mám dvě princezny, takže to není jen o bolesti, vzpomínání a beznaději. V den, kdy jsme adoptovali naši první dcerku přišlo domů i spousta štěstí a radosti. Jen zapomenout nemůžu a nechci. Náhrada dítě za dítě neexistuje a nefunguje. V životě nic prostě není jen černé nebo bílé. O hodně jsme přišli, ale také hodně dostali, prožili největší bolest i největší radosti .... někdy je těžké udržet balanc na té houpačce, ale snažíme se o to ze všech sil - ostatně jako asi každý, kdo si něčím podobným prošel. Nevybrali jsme si tuto cestu, ale když už jsme se na ni dostali, vzdát se prostě nejde. Vím, že vzdát se a zůstat stát uprostřed té nicoty, prázdna a bolesti by bylo to nejhorší, co bych bývala mohla udělat. Jsem ráda, že jsme našli cestu jak být rodinou a když se dívám na ty dvě naše čertice dodatečně získaly jakýsi smysl i ty roky bolesti před nimi (i když úplně to asi nepochopím nikdy).
|
|
|
