Uvítanie
Slovo na úvod
Diskusné fórum
  » o anjelikoch
  » o všeličom
Poradenské fórum
Naše anjeliky
Skúsenosti a príbehy
Môj príbeh
Odborné názvy
Ako pomôcť?
Okno poznania
Nebeská záhrada
Naše detičky
  » diskusné fórum
  » poradenské fórum
Básne
Literatúra
Poslali ste nám
články z tlače
Zaujímavé stránky
Finančný príspevok
     
 
 

  Milí návštevníci, ako už väčšina z Vás vie, ikonka - naše detičky - je venovaná všetkým rodičom, ktorí majú za sebou trpkú skúsenosť straty dieťatka, no nestratili odvahu žiť ďalej. Fotografie detičiek sú svedectvom toho, že i po ťažkých životných skúsenostiach, už v mnohých rodinách zasvietilo slniečko nádeje a šťastia v podobe krásnych detičiek.
Avšak životný úsek rodičov počas snaženia sa o ďalšie dieťatko alebo počas očakávania jeho príchodu na svet, je častokrát veľmi ťážké obdobie plné neistoty a obáv.

Preto by som chcela venovať toto fórum všetkým rodičom, ktorí majú svojich anjeličkov v nebíčku a chcú mať ďalšie miminko. Je venované rodičom - mamičkám, ktoré túžobne očakávajú svoje bábätko a chceli by prispieť do diskusie ako to prežívajú, aké sú ich každodenné radosti, či starosti.

Taktiež chcem fórum venovať všetkým, ktorí nám môžu napísať ako im život plynie ďalej, ako sa vyrovnali a popasovali so svojím životným úderom po strate dieťatka.

Toto diskusné fórum by som jednoducho chcela nazvať a život ide ďalej ....
 


    |     Nový príspevok    |     Prehľad    |     Hľadať    |        

  Titel  Autor  Datum 
 Naděje
 Kamila   08.11.2006   20:55:27 
 RE: Naděje
 arabela   08.12.2006   13:20:44 
 RE: Naděje
 Denisa   09.11.2006   20:24:44 
 RE: Naděje
 alexandra   09.11.2006   22:35:59 

  Titel : Naděje
Autor: Kamila  ()     Datum:  08.11.2006 20:55:27

Před rokem mi tyto stránky pomohly najít cestu z velkého smutku. Zemřel nám donošený zdravý chlapeček Šimon, prošli jsme tahanicemi s nemocnicí a dočkali se uznání pochybení personálu porodnice. Měla jsem pocit, že život je jen o smutku a trápení. Vše se ještě více jitřilo v práci, kde jsem viděla zdravá krásná mimina, stejně stará jako náš chlapeček. Věděla jsem, že další těhotenství bude riskantní, navíc spojené s nepochopením okolí (Šimon byl naše tředí dítě - tak proč dál riskovat, když už doma dvě děti máme). Přesto jsem se odhodlali znovu. Přeskočím první měsíce, velmi těžký byl konec těhotenství. Neustálé kontroly, pochybnosti, pozorování a počítání počtu pohybů za hodinu....Podezření, že se situace bude opakovat. Doma otázky dětí, jestli nám Matoušek (jak jsme chlapečka pojmenovali) taky neumře a jak velký už by byl Šimonek a co by už uměl.
20.9. se narodil krásný kluk Matouš, bráškovi Šimonkovi jakoby z oka vypadl. Jsem šťastná, ale když jsem s ním sama, pláču a je mi hrozně smutno. Když se usmívá a děti si s ním povídají, mám radost, ale je mi taky líto, že Šimonkovi to bylo upřeno. Věřím, že se má na nebi lépe, je šťastný, jen my pochybujeme...
Přeji všem radost a sílu. Na tyto stránky se stále vracím...Kamila

  Odpovedať na príspevok
 Vaše meno:
 E-mail:
 Názov príspevku: