|
Titel : RE: Zuzke
|
Autor: Radka
()
Datum: 30.11.2010 07:31:25
Která z nás není milující maminka? Milujeme Ty, co jsou okolo nás, ale i Ty, které máme jinde, než jsme chtěly, naše Andílky. I já tady svěřuji svoje nejintimnějí pocity, protože nechci, aby moji blízcí věděli, že nic není vpořádku, že se tak hrozně trápím. V neděli u adventního věnce jsme si daly s Markétkou skleničku vína, já se mazlila s fotkama naší Nelinky a brečely jsme..I když jsme myslely na ty krásné chvíle, kdy byla s námi. Možná to byly slzy vděčnosti..Vzpomínaly jsme i na Ty, co jsme měly rádi a už nejsou, už poznali naši malou. Myslela jsem na prababičku našich dětí. Ta vždycky pro maličké upletla jejich první bačkorky. Když měla přijít Nelinka, tak jsem si uvědomila, že Neli je už mít nebude. Našla jsem ty po Markétce a potom jsem se snažila uplést alespoň malinké ponožky.Vlastně tak malinké jsem dělala poprvé. Ale nakonec se povedlo a ze stejné vlny jsem si upletla ponožky do porodnice..Když jsem připravovala věci pro Nelušku na naše rozloučení, dala jsem ji ty od prababičky. Nelinka je uložená u ní, tak aby měla prababička radost, Nelince jsem o ní nestihla povídat a netušila jsem ,že svoje prarodiče pozná tak moc brzo. Vlastně jsem jí toho nestihla tolik říct a to jsem byla vždycky upovídaná, Mluvila jsem na ni, když jsem ji měla v bříšku, mluvím na ni i teď. Někdy jako s miminkem, někdy jako s dospělou - nebo si to tak myslím. Ale oni nám někdy děti trochu nerozumí, ale uklidňuje je náš hlas. Tak snad mi maličká odpustí, třeba se jí taky líp usíná, když ví, že jsem u ní alespoň tím povídáním. Opět jsem se rozepsala a ani nevím, jestli to dává smysl. Někdy vážně skáču od jedné myšlenky k druhé, někdy něco povídám a najednou zapomenu, co jsem vlastně chtěla říct...Děkuji, že si se mnou povídáte. Jen jsme se měly poznat na jiných stránkách..Ale to by bylo méně času a my by jsme nebyly smutné maminky...
Andícci naši, přejeme krásné ráno, moc na Vás myslíme a posíláme veliké obejmutí a spostustu pusinek a lásky.jedna z maminek..
|
|
|
