Uvítanie
Slovo na úvod
Diskusné fórum
  » o anjelikoch
  » o všeličom
Poradenské fórum
Naše anjeliky
Skúsenosti a príbehy
Môj príbeh
Odborné názvy
Ako pomôcť?
Okno poznania
Nebeská záhrada
Naše detičky
  » diskusné fórum
  » poradenské fórum
Básne
Literatúra
Poslali ste nám
články z tlače
Zaujímavé stránky
Finančný príspevok
     
 
 

  Diskusné fórum o anjelikoch je venované našim zosnulým deťom - našim anjelikom a ich rodičom,
či všetkým milým ľuďom, ktorí sa chcú podeliť o svoju neľahkú životnú skúsenosť straty dieťatka.
.. Podelená bolesť je polovičnou bolesťou ..                              


    |     Nový príspevok    |     Prehľad    |     Hľadať    |        

  Titel  Autor  Datum 
 Prečo???
 Erika   18.06.2006   16:32:07 
 RE: Prečo???
 sia   23.06.2006   19:26:09 
 RE: Prečo???
 Erika   25.06.2006   14:12:45 
 RE: Prečo???
 Lucie   28.06.2006   20:32:56 
 RE: Prečo???
 Erika   29.06.2006   20:33:55 
 RE: Prečo???
 sia   25.06.2006   22:15:18 
 RE: Prečo???
 stanka   23.06.2006   14:41:04 
 RE: Prečo???
 stanka   23.06.2006   14:40:52 
 RE: Prečo???
 Tinka   23.06.2006   14:11:50 
 RE: Prečo???
 Jana   19.06.2006   11:38:52 
 RE: Prečo???
 AD   19.06.2006   09:24:45 
 RE: Prečo???
 Lucie   18.06.2006   21:07:43 
 RE: Prečo???
 eva   19.06.2006   08:41:18 
 RE: Prečo???
 Erika   23.06.2006   18:33:14 
 RE: Prečo???
 Lucka   23.06.2006   19:26:30 
 RE: Prečo???
 Lucie   24.06.2006   11:05:01 

  Titel : RE: Prečo???
Autor: Lucie  ()     Datum:  18.06.2006 21:07:43

Eriko moc dobře ti rozumím! Přesně znám ty pocity o kterých píšeš! Já se dozvěděla, že jsme s manželem oba neplodní, chtěla jsem se vybrečet u svojí sestry a ta mi sdělila, že na mojí svatbě omylem otěhotněla a že je ve čtvrtém měsíci. Neteř se narodila krásná a zdravá, já mezitím po dvou letech marných snažení pomocí IVF otěhotněla, ale o mimi jsem přišla na konci 7tt missed abort....asi nejhorší pro mě bylo, že děťátko neodešlo samo-nechtěla jsem věřit, že nežije...že srdíčko netluče a jako bonus.....otěhotněla jsem tenkrát zároveň s kamarádkou, která měla první dítě jako nehodu a tohle bylo její druhé těhotenství které se jí povedlo na první pokus! Měly jsme TP jen o dva dny od sebe!! Nesla jsem její rostoucí bříško dost těžce, pokaždé se ve mně sevřelo všechno a když se mi chlubila fotečkami z UTZ měla jsem pocit, jako by mi drtila srdce podpatkem. Její Davídek se narodil zdravý a v termínu a já si pokaždé vzpomenu, že přesně stejně staré by bylo moje první děťátko. Podruhé jsem otěhotněla, když moje sestra měla druhé dítě (taky omyl) a jako naschvál opět jsem byla těhotná s jednou naší velice dobrou rodinnou kamarádkou.... opět mám připomínku toho jak by moje Fazolka rostla. Někdy mi příjde, že moje okolí snad schválně těhotní v blbou dobu.... třeba teď není v rodině ani mezi blízskými přáteli těhotný nikdo... ale on by se vždycky někdo s bříškem komu bych mohla tak šíleně závidět našel.

Netrap se tím co cítíš. Já sama sebe nenáviděla za to že závidím a závist je tak hnusná věc...... ale věřím, že v téhle situaci jsou naše pocity oprávněné a nutit tě tak krátce po ztrátě děťátka aby ses tvářila jako že se nic neděje, není správné. Naopak-říct co cítíš , na tom není nic špatného a oni by to měli akceptovat. Uvidíš, že to časem přebolí a ty se dokážeš bavit i se svou sestřenicí. Až se to malinké narodí, určitě ti bude líp a třeba se pak ráda s tím mrnětem pomazlíš a pohraješ.... chce to jen ten čas, aby se ta rána mohla aspoň trochu zmírnit. Dopřej si ho kolik potřebuješ. A pokud by sis o tom chtěla víc povídat můžeš se mi kdykoliv ozvat třeba i na email. Budu jen a jen ráda!;-)

  Odpovedať na príspevok
 Vaše meno:
 E-mail:
 Názov príspevku: