|
Titel : RE: Prečo???
|
Autor: Lucie
()
Datum: 24.06.2006 11:05:01
Eriko, tyhle prognózy do budoucna jsou vážně děsné, viď? Já naposledy slyšela od internisty,že z jeho pohledu, jsem "bohudík potratila", protože těhotenství s Fazolkou bylo od samého hodně komplikované a ohrožovalo mě prý přímo na životě. Cítila jsem takovou zlost, že někdo o mojem andílkovi mluví jako o problému! Byla jsem upozorněna na to, že každé další těhotenství bude nejspíš zatíženo stejnými komplikacemi a že mi ho nedoporučuje, ale tohle slyšet žádná nechceme. A pak jsem plná nadějí jela na imuno do Plzně, říkala jsem si, že paní Dr. najde nějaký nový způsob, jak konečně vyhrát..... místo toho jsem poslouchala o tom, že moje tělo prostě "těhotné být nechce a brání se tomu všemi možnými způsoby". Jaktože nechce, když já tolik tolik chci??!!! Když mi řekla, že mi další IVF a těhotenství nedoporučuje, měla jsem co dělat, abych se nezhroutila přímo v ordinaci. Mám si počkat pár let na adopci. Pár let.....nevím, jak ty roky mám popohnat.... Probrečela jsem 10dní doslova v kuse, nemohla jsem jíst ani pít, zhubla jsem 7kg..... ale pak jsem začala svoji situaci přehodnocovat.Pomalu se učím žít s tím, že já nejspíš nikdy nepoznám štěstí porodit zdravé děťátko, že nebudu mít ten zmačkaný voňavý uzlíček, že "moje" dítě nosí pod srdcem někdo jiný, že musíme všichni projít tu dlouhou cestu čekání...já tady doma a moje děťátko někde v domečku s "tetama", představa, že právě teď někde v kovové postýlce pláče a nemá mámu aby ho utišila mě ničí, ale říkám si, že to prostě jinak nejde a jednou až se "najdeme" budeme konečně rodina.... čas nakonec uteče a všichni se dočkáme a to je to důležité. Věřím, že pak si všechny tyhle uplakané noci a dny nahradíme.
Nepřemýšlela jsi někdy i nad touhle možností? Věřím, že všechno co se děje má nějaký význam i když nás to bolí a nechápeme nebo ho chápat nechceme. Držím ti palečky, aby ses dočkala svého děťátka ať už s bříška nebo jinak.... máma budeš už vždycky.
|
|
|
