Uvítanie
Slovo na úvod
Diskusné fórum
  » o anjelikoch
  » o všeličom
Poradenské fórum
Naše anjeliky
Skúsenosti a príbehy
Môj príbeh
Odborné názvy
Ako pomôcť?
Okno poznania
Nebeská záhrada
Naše detičky
  » diskusné fórum
  » poradenské fórum
Básne
Literatúra
Poslali ste nám
články z tlače
Zaujímavé stránky
Finančný príspevok
     
 
 

  Diskusné fórum o anjelikoch je venované našim zosnulým deťom - našim anjelikom a ich rodičom,
či všetkým milým ľuďom, ktorí sa chcú podeliť o svoju neľahkú životnú skúsenosť straty dieťatka.
.. Podelená bolesť je polovičnou bolesťou ..                              


    |     Nový príspevok    |     Prehľad    |     Hľadať    |        

  Titel  Autor  Datum 
 Jak se s tím mám vyrovnat?
 Milena   24.01.2007   14:48:05 
 RE: Jak se s tím mám vyrovnat?
 Zuzana   26.01.2007   11:54:45 
 RE: Jak se s tím mám vyrovnat?
 ANDREA   26.01.2007   09:57:45 
 RE: Jak se s tím mám vyrovnat?
 Denisa   25.01.2007   20:50:51 
 RE: Jak se s tím mám vyrovnat?
 Milena   28.01.2007   17:36:35 
 RE: Jak se s tím mám vyrovnat?
 Denisa   29.01.2007   22:47:00 
 RE: Jak se s tím mám vyrovnat?
 Pavlína   28.01.2007   23:44:14 
 RE: Jak se s tím mám vyrovnat?
 Milena   29.01.2007   11:23:00 
 RE: Jak se s tím mám vyrovnat?
 Pavlína   29.01.2007   12:59:03 
 RE: Jak se s tím mám vyrovnat?
 Jana   28.01.2007   20:58:42 
 RE: Jak se s tím mám vyrovnat?
 Zuzana   26.01.2007   12:03:08 

  Titel : Jak se s tím mám vyrovnat?
Autor: Milena  ()     Datum:  24.01.2007 14:48:05

18.12.2006 zemřela moje malá holčička Milenka, v únoru by jí byly 2 roky. Asi 6 týdnů jsme spolu bojovaly se zákeřným herpes virem, který malé způsobil zánět mozku, tento boj jsme prohrály. Pořád se s tím nemohu vyrovnat. Pláču, znovu se mi vše vrací, připadám si, jakoby mi kdosi odstřihl život, jako bych se najednou ocitla v životě někoho jiného. Milenka byla tak součástí mého života, pořád ještě je tak těžké přijmout, že tu není. I v té nemocnici jsem byla pro ní, žila jsem pro to, abych byla s ní, aby nebyla sama, abych se o ní postarala, všechno jsem přizpůsobila tomu boji o ní. A pak to tak rychle skončilo, bylo to jak hrozný sen, pořád horší a horší zprávy až k té nejhorší. A konec, prostě konec, poslední objetí chladného tělíčka a pak už jen za sklem sledovat, jak ji celou i s hlavičkou balí do prostěradla a odejít, nechat ji tam jen tak ležet. Brzy už nám přijde urnička s popelem.
Mnoho dobrých lidí se mně snažilo utěšit, ale nejvíc mi pomáhají rady od těch, které to zažily, jen ty vědí, jak se cítím a nenavrhují věci, které nemohou utěšit ani pomoci, proto jsem se obrátila sem na tyto stránky, byla by zde dobrá duše, která prožila to co já a povídala by si se mnou, jak to mám zvládnout, čím to vlastně procházím?
Můj další život je pro mně zatím něco, z čeho se mi dělá špatně. Nechce se mi dál žít, nebojte se, nechci páchat sebevraždu, jen se zatím odvracím od všeho, co mně čeká bez Milenky, přestane to někdy? Děkuji Mili

  Odpovedať na príspevok
 Vaše meno:
 E-mail:
 Názov príspevku: